Smuteční síň Roudnice nad Labem

Smuteční rozlučková síň je situována na západním okraji města Roudnice nad Labem, v těsné blízkosti hřbitova. Úzký a dlouhý pozemek je orientován v severo-jižním směru. Hlavní příjezdová cesta pro pozůstalé vede alejí končící při jižní části pozemku – ulicí U Hřbitova. Zde je navrženo parkoviště pro 58 osobních vozů se stáním pro autobus. Služební příjezd je navržen ze severu, po rekonstruované komunikaci při severní části stávajícího hřbitova ústící do ulice Terezínská, alternativní služební příjezd je možný ulicí u Hřbitova.

Idea a forma budovy vychází z několika symbolických prvků – světla, linie – čáry života a oblouku, jenž sleduje cestu pozůstalých při posledním rozloučení. Oblouk, zdánlivě volně formovaný, je ve skutečnosti pečlivě konstruovaný podle zákonitostí Zlatého řezu – spojení božského a lidského principu. Tyto symboly jsou následně transformovány do stěn vymezujících smuteční síň.

Vstup do síně  je veden podél zdi – linie života –  zdobené úryvky básní od Josefa Hory – rodáka z Dobříně nedaleko Roudnice nad Labem – námětem básní je čas. Přístupová cesta je lemována upraveným stromořadím.

Do smuteční síně vstupujeme přes vestibul, z něhož je přístupné hygienické zázemí pro návštěvníky a místnost pro nejbližší pozůstalé, na kterou navazuje místnost pro vystavení rakve.

Samotná smuteční síň je velkoryse prosvětlena z vestibulu a západního dvora. Výraznými výtvarnými prvky jsou zaoblená stěna a strop, jehož odsazení od obvodové stěny vytváří působivou hru světel a stínů v interiéru.

Minimalistický prostor z pohledového betonu je doplněn jednoduchým mobiliářem – lavicemi, pultíkem a katafalkem – z ořechového dřeva.

Vzhledem k předpokládané nižší frekvenci pohřbů ze smuteční síně vystupujeme zpět do vestibulu, v případě vhodného počasí pak do západního dvora s rozvolněnou zahradnickou úpravou.

Veškeré zázemí smuteční síně se nachází v její  severní části. Jedná se o administrativní prostory a hygienické zázemí zaměstnanců, přípravnu a chlazený sklad zemřelých a technické vybavení se strojovnou vzduchotechniky.

Ze západní strany je budova částečně zasypána terénem, zázemí je tak zcela skryto pohledům zvenčí, viditelné jsou jen hlavní prvky budovy – vymezující stěny obřadní síně a linie odsazené střechy